|
|
The impact of economic freedom and finance accessibility on new firm formation
Mattanelli, Matyáš ; Mareš, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá vliv ekonomické svobody a dostupnosti financování na tvorbu nových firem. Prvně jmenovaná charakteristika je zastoupena Indexem Ekonomické Svobody a jeho podindexy vydávanými The Heritage Foundation. Dostupnost financování je reprezentována čtyřmi vlastnostmi finančního sys- tému jednotlivých zemí získanými z Globální Databáze Finančního Rozvoje Světové banky. Závislá proměnná je zastoupena mírou hustoty firem z Databáze Podnikání Světové banky. Panelová data využita v této práci se skládají ze 136 zemí pozorovaných mezi lety 2006 a 2017. Vzhledem k zahrnutí minulých hod- not závislé proměnné jsou modely v práci odhadnuty metodou System GMM. Tato práce nalezla pozitivní a statisticky významný vliv ekonomické svobody, finanční svobody, vhodné ochrany vlastnického práva a nízké míry korupce na tvorbu nových firem. Výsledky v této práci také naznačují, že státy s méně sta- bilním bankovním sektorem se vyznačují vyšším počtem nových firem. Žádný statisticky významný vztah nebyl nalezen mezi finanční dostupností a tvorbou nových firem.
|
|
| |
|
|
Faktory ovplyvňujúce ekonomickú úroveň krajiny
Bobošová, Terézia
Práce se zabývá identifikací faktorů, které ovlivňují ekonomickou úroveň zemí. Teoretická platforma předkládá celkový počet obyvatel, technologickou úroveň a ekonomickou svobodu jako možné činitele vlivu. Pomocí shlukové analýzy jsou utříděny skupiny zemí, u nichž je charakter ekonomické úrovně obdobný. K odhadu vybraných faktorů působících na ekonomickou úroveň vytvořených skupin zemí je využita analýza panelových dat. Výsledky prokazují, že mezi významné faktory, které ovlivňují ekonomickou úroveň, lze skutečně zařadit ukazatel celkové populace, technologické úrovně a ekonomické svobody, a to jak v nejrozvinutějších, středně rozvinutých, tak i v rozvojových zemích světa. Každý z těchto ukazatelů vykazuje pozitivní účinek na ekonomickou úroveň, čímž vytváří příležitost pro její zlepšování.
|
|
|
Happiness and Income
Machová, Veronika ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Pertold-Gebicka, Barbara (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi průměrným národním subjektivně vnímaným blahobytem a třemi ekonomickými faktory - příjmem (vyjádřeným jako hrubý domácí produkt [HDP] na obyvatele), nezaměstnaností a ekonomickou svobodou - uplatněním metod fixních efektů (fixed effects), náhodných efektů (random effects) a korelovaných náhodných efektů (correlated random effects) na panelových datech pro země z celého světa, které jsou rozděleny do tří skupin na základě jejich úrovně vývoje. Jsou použita dvě měřítka subjektivně vnímaného blahobytu - pocit štěstí a životní spokojenost - a výstupy jsou poté porovnány. Výsledky ukazují, že všechny tři faktory mají významný dopad na subjektivně vnímaný blahobyt, a zdá se, že HDP na hlavu ho ovlivňuje nejvíce. Závěry se navíc liší v závislosti na tom, které z měřítek je použito. Úrovně HDP a ekonomické svobody mají vyšší vliv na životní spokojenost než na pocit štěstí.
|
|
|
Determinanty softwarového pirátství v evropských zemích
Kozlova, Alina ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv růstu vybraných faktorů na míru softwarového pirátství ve 25 evropských zemích. V modelu jsou použity následující determinanty: HDP na obyvatele, Giniho koeficient, HND na obyvatele, výdaje na výzkum a vývoj, podíl terciárně vzdělaných na pracovní síle, index ekonomické svobody, ochrana práv duševního vlastnictví a internetové pokrytí. Na základě dat za roky 2007 - 2011 představuji 5 ekonometrických modelů, které jsou odhadnuty za pomoci panelové regrese. Ukazuje se, že ekonomické faktory, jako jsou HDP a HND na obyvatele, mají negativní vliv na míru pirátství a meziroční růst uživatelů internetu podporuje zvyšování míry pirátství. Ostatní determinanty nevyšly statisticky významné, ale potvrdil se negativní směr závislosti růstu podílu terciárně vzdělaných na pracovní síle vůči míře pirátství.
|
|
|
Komparace vývoje vybraných složek ekonomické svobody u Slovenska a Rumunska mezi roky 2000 - 2013
Kožený, Aleš ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je evaluace vývoje ekonomické svobody na Slovensku a v Rumunsku v období jejich vstupu do Evropské unie. Teoretická část se zabývá teorií ekonomické svobody a metodikou jejího měření. Dále seznamuje s procesem rozšiřování Evropské unie a problematikou jednání o přistoupení. V praktické části zkoumá vývoj ekonomické svobody na Slovensku a v Rumunsku pomocí regresní analýzy. Práce analyzuje konkrétní politická a ekonomická opatření těchto států a jejich dopad na výsledný rating ekonomické svobody. Ten poté porovnává s vývojem HDP. Na příkladu Slovenska a Rumunska práce potvrzuje hypotézu, že tempo růstu ekonomické svobody a procesu liberalizace jednotlivých přistupujících zemí klesá po jejich začlenění do Evropské unie.
|
|
|
Snižuje ekonomická svoboda země sebevražednost obyvatel?
Fabian, Jakub ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato studie se zabývá vztahem mezi ekonomickou svobodou a sebevražedností. Ekonomická svoboda je vyjádřena indexy ekonomické svobody podle organizací Fraser Institute a Heritage Foundation, jejichž vliv na sebevražednost je zkoumán zvlášť. Povaha dat je průřezová, počet zkoumaných zemí je 161 a pozorovaný rok je u všech proměnných 2012. Z analýzy vyplývá dvojznačný vliv ekonomické svobody na sebevražednost. Práce proto rozděluje ekonomickou svobodu na osobní, která sebevražednost snižuje a na podnikatelskou, která sebevražednost může také zvyšovat.
|
|
|
Statistická analýza indexu ekonomické svobody
Sejk, Lukáš ; Vrabec, Michal (vedoucí práce) ; Blatná, Dagmar (oponent)
Cílem této bakalářské práce je statisticky analyzovat vztahy mezi indexem ekonomické svobody vydané Fraserovým institutem a indexem ekonomické svobody od Heritage foundation vydané ve spojení s The Wall Street Journal. Vytyčeného cíle se pokusíme dosáhnout pomocí statistických metod analýzy dat. V první části ukáže teoretické podklady tvorby obou indexů ekonomické svobody a jejich vstupní parametry. V části druhé se pokusí statistickou analýzou prozkoumat vztahy mezi nimi a interpretovat jejich výsledky. Podíváme se rovněž na vývoj indexu ekonomické svobodu u České republiky a jejich sousedních států Polska, Německa, Rakouska a Slovenska. Tato bakalářská práce by mněla poukázat na rozdílné výsledky u obou výše uvedených indexů, přestože se snaží oba kvantifikovat stejný socio-ekonomický fenomén. V závěru uvedeme dosažené výsledky a jejich možnou interpretaci.
|
|
|
Příčiny chudoby Afrického kontinentu
Plný, Petr ; Pikhart, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato práce zkoumá, zdali je příčinou chudoby v Africe nedostatek kapitálu, jak to tvrdí teorie bludného kruhu chudoby, nebo nízká míra ekonomické svobody. Platnost teorie bludného kruhu je základním předpokladem pro poskytování zahraniční pomoci. Její odpůrci tvrdí, že klade přehnaný důraz na úzce definovaný kapitál a ignoruje ostatní růstové faktory, především pak kvalitu institucí vyjádřenou mírou ekonomické svobody. Výsledky literární rešerše bludný kruh chudoby vyvracejí. Souhrnný regresní model panelových dat potvrzuje hypotézu o statistické významnosti vlivu změny míry ekonomické svobody afrického státu na jeho životní úroveň. Transformace modelu na modely individuálních vlivů však následně hypotézu o statistické významnosti nemohla jednoznačně potvrdit. Několik regresních modelů průřezových dat následně přijímá hypotézu, že africký stát s vyšší mírou ekonomické svobody zároveň dosahuje vyšší životní úrovně, než státy s mírou svobody nižší.
|
|
| |
host ::
RSS.